Poutník

Je těžké cítit se doma

kde domov Věčný není

duši poutníka zachtělo se

poznat svět..

Ochutnat Lásku i hořkost utrpení

dívat se jak z poupěte vzniká

přenádherný květ

tiše naslouchat Životu

 jenž v rytmu srdce tiká..

Z chvějivé záře dálných hvězd

sklouznul po spirále času

hledá nyní cestu zpět

hledá Sílu

co stvořila jej nebe i zem

 a všechnu tajuplnou

 krásu..

Proměněn v tělo v hlubině matky Země

pije její mléko z potoků a řek

šeptá mu tiše jeho nové jméno

čas odměřuje věk

a v zapomnění kdesi uvnitř znělo

volání

jež chtělo by se vrátit 

zpět..

Předivo osudu vztahů lásek

velikých myšlenek či snah

životem v ryzosti zkoušen

dojde až na jeho práh

tu Pravda ve smrti zjevuje se

a on unaven zkroušen

ptá se tiše:

Kam jít dál?

Když tedy Domov můj tu není

kde hledat jej?